Napsala dne 31.8.2017

Ještě před pár dny by mě nenapadlo, že tady budu psát o kuchařce. Kuchařky, ženské románky a thrillery, to není nic do mé knihovny. Tohle ale není kuchařka, nýbrž pohlazení po duši.

Když jsem doma oznámila, že si splním sen a zaletím se podívat do Řecka, vyvolalo to zvýšený zájem o všechno řecké. Shodou okolností v té době ve vysílání Českého rozhlasu proběhl rozhovor se spisovatelkou Veronikou Hájkovou, které letos vyšla kuchařka Domácí řecká kuchyně. Maminka po knížce zatoužila, a tak jsem se vydala do knihkupectví.

Když jsem se vrátila z Kréty, kuchařka ležela v obýváku na stole. Plná dojmů (a samozřejmě i chutí) z dovolené jsem v ní hned začala listovat. To, co jsem v ní našla, ale nebyly jen lákavé recepty, z nichž mě (snad s výjimkou mořských plodů) ani jeden nenechával na pochybách, že ho vyzkouším. Byly to i nádherné, autentické fotografie, které jako by mě vrátily zpátky na dovolenou. A protože se mě začala zmocňovat určitá nostalgie, listovala jsem si knížkou, četla autorčiny „vsuvky“ o Řecku a zase jsem cítila vůni moře, teplo řeckého slunce a slyšela buzuki.

 

No a teď, týden po návratu, musím říct, že vlastně doma nic jiného než řecké jídlo nejíme. Už jsme měli vepřové s rajčaty a celerem, kuře na víně, houbách a zelenině, řecký salát, chystáme se na zeleninovou svatbu a až dostanu odvahu, určitě dojde i na musaku, po které jsem se v jedné kouzelné taverně na břehu jezera Kournas mohla doslova utlouct. Vím, že tak dobře ji neudělám ani podle té báječné kuchařky, ale neodpustím si ji. A těším se, že si k tomu dám sklenku Retsiny nebo Santorini Assyrtiko a budu snít o tom, že se do Řecka ještě někdy podívám.

 

Veronika Hájková se v rozhlasu nechala slyšet, že kuchařku vůbec dělat nechtěla. Přemluvil ji k tomu její kamarád, režisér George Agathonikiadis. A za sebe můžu říct, že jsem ráda, že se přemluvit nechala, protože podle téhle kuchařky se nejen dobře vaří, ale i jí.

 

Rozhovor s Veronikou Hájkovou na ČRo 2:

 

 

Domácí řecká kuchyně
Veronika Hájková, George Agathonikiadis
Nakladatelství Esence, 2017

 

 

Foto: knizniklub.cz

 

 

Komentáře

  1. Jarka
    1.9.2017

    Odpovědět

    Aničko, to musela být báječná dovolená, možná se ti ani nechtělo zpátky domů do všedních dnů. Návrat ti ovšem určitě zpříjemnila ta nová kniha. Je krásná už svým obalem a věřím, že tě vrátila zpět do dovolenkového času. 😎 Přidávám se k Víťovi na tu večeři! 😉

    • Anna
      1.9.2017

      Odpovědět

      Máš pravdu, Jaruško, návrat do všednosti byl nevšedně těžký 🙂 Ale aspoň, že ty chuťové pohárky dokážou takové divy, že rázem obalamutí i další smysly a člověku je pak zase fajn.

  2. Víťa
    31.8.2017

    Odpovědět

    Po přečtení článku mám dojem, že udělám nejlíp, když si k vám zajdu na večeři 😛 Nějak mi najednou vyhládlo 😀
    Řecké jídlo doma nemáme, ale mám jedno cédéčko s výběrem řeckých instrumentálek s buzuki, tak to si pustím a při tom budu číst Řeka Zorbu 🙂

Napište komentář