Ještě před pár dny by mě nenapadlo, že tady budu psát o kuchařce. Kuchařky, ženské románky a thrillery, to není nic do mé knihovny. Tohle ale není kuchařka, nýbrž pohlazení po duši.
Když jsem doma oznámila, že si splním sen a zaletím se podívat do Řecka, vyvolalo to zvýšený zájem o všechno řecké. Shodou okolností v té době ve vysílání Českého rozhlasu proběhl rozhovor se spisovatelkou Veronikou Hájkovou, které letos vyšla kuchařka Domácí řecká kuchyně. Maminka po knížce zatoužila, a tak jsem se vydala do knihkupectví.
Když jsem se vrátila z Kréty, kuchařka ležela v obýváku na stole. Plná dojmů (a samozřejmě i chutí) z dovolené jsem v ní hned začala listovat. To, co jsem v ní našla, ale nebyly jen lákavé recepty, z nichž mě (snad s výjimkou mořských plodů) ani jeden nenechával na pochybách, že ho vyzkouším. Byly to i nádherné, autentické fotografie, které jako by mě vrátily zpátky na dovolenou. A protože se mě začala zmocňovat určitá nostalgie, listovala jsem si knížkou, četla autorčiny „vsuvky“ o Řecku a zase jsem cítila vůni moře, teplo řeckého slunce a slyšela buzuki.
No a teď, týden po návratu, musím říct, že vlastně doma nic jiného než řecké jídlo nejíme. Už jsme měli vepřové s rajčaty a celerem, kuře na víně, houbách a zelenině, řecký salát, chystáme se na zeleninovou svatbu a až dostanu odvahu, určitě dojde i na musaku, po které jsem se v jedné kouzelné taverně na břehu jezera Kournas mohla doslova utlouct. Vím, že tak dobře ji neudělám ani podle té báječné kuchařky, ale neodpustím si ji. A těším se, že si k tomu dám sklenku Retsiny nebo Santorini Assyrtiko a budu snít o tom, že se do Řecka ještě někdy podívám.
Veronika Hájková se v rozhlasu nechala slyšet, že kuchařku vůbec dělat nechtěla. Přemluvil ji k tomu její kamarád, režisér George Agathonikiadis. A za sebe můžu říct, že jsem ráda, že se přemluvit nechala, protože podle téhle kuchařky se nejen dobře vaří, ale i jí.
Rozhovor s Veronikou Hájkovou na ČRo 2:
Domácí řecká kuchyně
Veronika Hájková, George Agathonikiadis
Nakladatelství Esence, 2017
Foto: knizniklub.cz
Aničko, to musela být báječná dovolená, možná se ti ani nechtělo zpátky domů do všedních dnů. Návrat ti ovšem určitě zpříjemnila ta nová kniha. Je krásná už svým obalem a věřím, že tě vrátila zpět do dovolenkového času. 😎 Přidávám se k Víťovi na tu večeři! 😉
Máš pravdu, Jaruško, návrat do všednosti byl nevšedně těžký 🙂 Ale aspoň, že ty chuťové pohárky dokážou takové divy, že rázem obalamutí i další smysly a člověku je pak zase fajn.
Po přečtení článku mám dojem, že udělám nejlíp, když si k vám zajdu na večeři 😛 Nějak mi najednou vyhládlo 😀
Řecké jídlo doma nemáme, ale mám jedno cédéčko s výběrem řeckých instrumentálek s buzuki, tak to si pustím a při tom budu číst Řeka Zorbu 🙂
A flaštičku ouza k tomu, co? Já vím, jak se věci mají – VIDEO 😀