Mílovými kroky se nám zase blíží to pohádkové vánoční období, a tak je možná spousta z vás, stejně jako já, zvědavá, na jaké pohádkové novinky se letos můžeme těšit v televizi. U mě hraje prim otázka, jestli je vůbec na co se těšit, protože novinky, které se v posledních letech ve vánočním televizním programu objevily, byly z mého pohledu spíše výsměchem českému divákovi.

Pohádkové novinky, které nám v posledních letech servíruje televize, jsou často jen podprůměrnou snahou o vtip a inovační pojetí. Bohužel, vtip se zvrhává v nebetyčnou trapnost a pokus o moderní a neotřelé pojetí jakbysmet. Dokladem toho jsou například pohádky Kdyby nebyly ryby, na níž je výrazně znát rukopis scénáristů, kterým spíš svědčí ptákoviny typu Trpaslík než pohádky určené mj. i dětskému divákovi, nebo Slíbená princezna – pokus o spojení Zlatovlásky a Pirátů z Karibiku byl snad největším zločinem, jakého se v posledních letech mohli tvůrci vůči českým divákům a milovníkům pohádek dopustit.

Druhá jmenovaná pohádka mi navíc vnucuje myšlenku, že je na čase nechat princezny princeznami a přeorientovat se na jiný druh hrdinů a hrdinek. Filmaři ale tvrdí, že česká vánoční pohádka by se neobešla bez princezny – diváci je prostě chtějí. Jenže když vidím novodobé princezny, říkám si, kam se ztratily ty noblesní dívky, jež nedokázal zahubit ani minulý režim, který jinak vším buržoazním silně pohrdal? Nakonec je to naše doba, která vedle okouzlujících princezen ztvárněných Libuší Šafránkovou, Ivanou Andrlovou, Milenou Dvorskou, Marií Kyselkovou a dalšími výbornými herečkami postavila pubescentně přidrzlé holky, u kterých vůbec nezáleží na podprůměrném hereckém výkonu, protože ten zastíní fakt, že jsou (podle dnešních měřítek) hezounké – pokud jim tedy nedají na hlavu příšernou paruku jako slíbené princezně.

Bětka a Vojtíšek – Jak se těšili na Ježíška

Humorné a laskavé vyprávění o předvánočním čase, ve kterém si děti i dospělí připomenou zvyky, tradice i kouzelnou atmosféru, které k nejmilejším svátkům v roce patří.

 

Co nás tedy čeká letos?

Letos se ale snad je na co těšit – minimálně na pokračování pohádky Anděl Páně. Musím se ale přiznat, že jsem si cestu k téhle pohádce hledala hodně dlouho. Když jsem ji viděla poprvé, jen jsem skřípala zuby. Podruhé jsem ji viděla o nějakých šest let později, a to už se mi nezdála tak špatná. Teď se na ni o Vánocích ráda podívám. Na pokračování jsem tedy zvědavá. Trailer vypadá slibně, a tak doufám, že se do něj nevtěsnaly jen ty povedenější okamžiky a zbytek filmu nebude přehršlí hluchých míst. Věřím ale, že kdyby tomu tak bylo, neměl by Anděl Páně 2 na ČSFD tak dobré hodnocení. Ne, že by počet hvězdiček od diváků pro mě byl vždy relevantní, ale když ani negativní komentáře zapřisáhlých „haterů“ českého filmu nestáhly hodnocení pod 75 %, tak to vypadá slibně.

To bude Štědrý večer. První svátek vánoční pak bude patřit Nejlepšímu příteli – film na motivy slovenské lidové pohádky, navíc podle scénáře Lucie Konášové, je také příslibem příjemného pokoukání. Osobně ty „česko-slovenské“ pohádky považuji za poměrně vydařené, ale to je možná tím, že mezi nimi v mých očích kraluje Král sokolů. Pravdou je, že třeba pokus o nové pojetí Prince a chuďase – Láska na vlásku – se zrovna nepovedl. U Nejlepšího přítele je ale určitým příslibem i jméno Lucie Konášové, která nejen, že je autorkou scénáře Anděla Páně 1, ale třeba i filmů Vůně vanilky, Operace Silver A nebo pokračování Nemocnice na kraji města – Nové osudy (tedy druhého a o něco podařenějšího pokračování z roku 2008).

No a do třetice by to měla být novinka Přání k mání od režiséra Víta Karase, v hlavních rolích s Jitkou Čvančarovou, Simonou Babčákovou a Vítězslavem Jandákem. Z obsazení jsem rozpačitá a z anotace, která pohádku líčí jako „vyprávění o různých podobách lásky“ také. když se podívám na trailer, dělá se mi červenobílo před očima (na ty santovské oblečky jsem v naší kultuře rok od roku alergičtější) a obávám se, že tíhnu k negativním předsudkům, a tak si raději počkám na druhý svátek vánoční, až budu mít možnost vidět film celý.

Foto: Pixabay.com (licence: CC0 Creative Commons)