Pro spoustu lidí (mě nevyjímaje) k Vánocům neodmyslitelně patří pohádky. Právě pohádky jsou tím, co Vánoce dokáže udělat opravdovými svátky pohody a alespoň částečně z nich sejmout komerční pachuť (ovšem nedíváte-li se v televizi na nějaký zaručený komerční driák).

 

Než se dívat na okoukané pohádky, které se i přes určitý půvab už sledovat nedají, protože je televizní stanice zneužijí v průběhu jediného roku i třikrát, a současnou pohádkovou tvorbu, jíž nemůžu přijít na chuť, raději sáhnu po knížce nebo si pustím audioknihu.

 

1. tip: Šťastné a veselé vánoční pohádky Zbyňka Malinského

To je pro mě srdeční záležitost. Zbyněk Malinský napsal pro rozhlas i dětské čtenáře řadu kouzelných pohádek, kterým nechybí vtip, zajímavá zápletka ani nevšední pohled – třeba očima zvířat nebo oživených věcí.

Kromě jiných pohádkových knížek, které rozhodně taky stojí za zmínku (např. Pohádky ze sluneční ulice, Je nás šest, jeden štěká) vyšly dvě knížky vánoční – Vánoční pohádky a novější vydání s názvem Šťastné a veselé vánoční pohádky.

vanocni-pohadky-malinsky

Tyhle knížky bohužel nevlastním, ale mám audioverze pohádek v nich obsažených. V 80. letech je pro rozhlas načetli Vlastimil Brodský a Petr Nárožný (Vánoční pohádky) a v roce 2003 je znovu načetla Jiřina Bohdalová (Šťastné a veselé vánoční pohádky).

Nikomu jinému Malinského rukopis tak nesedne, jako právě těmto třem vynikajícím hercům. I díky jejich brilantnímu podání si Vánoce bez vyprávění o vánočce, která se dala pojistit proti připálení, o jedličce a červeném ptáčku nebo panence, která se chtěla podívat do modrého zámku, nedovedu představit. Naštěstí tyhle klenoty nezůstaly zapomenuté na vinylech a jsou k sehnání celá alba nebo jen mp3 v několika obchodech.

 

 

 

Bětka a Vojtíšek – Jak se těšili na Ježíška

Humorné a laskavé vyprávění o předvánočním čase, ve kterém si děti i dospělí připomenou zvyky, tradice i kouzelnou atmosféru, které k nejmilejším svátkům v roce patří.

 

 

2. tip: Pohádky vánočního zvonku od Františka Kožíka

pohadky-vanocniho-zvonku“Tyto pohádky mi, drahé děti, vypravoval jeden vánoční zvonek, je už starý, oprýskaný, trochu chraptí a občas úplně ztrácí hlas. Ale když se na posledních zbytcích jeho stříbra odrazí plaménky štědrovečerních svíček, vypadá vždycky jako nový, a když přivolává děti k stromku, zní jeho cinkot jako andělský zpěv. To proto, že je nejšťastnější, když se v dětských očích rozsvítí záře štěstí. A protože i já mám ten pohled nade všecko rád, myslím, že jsem vánočnímu zvonku dobře porozuměl a napsal jsem jeho pohádky tak, jak mi je vyprávěl: s láskou a pro vaši radost.”

František Kožík rozhodně neklame. Z jeho pohádek je opravdu cítit, že je psal s láskou. Dýchají laskavostí, jakou já osobně od pohádek očekávám. Všechny nejsou s ryze vánoční tematikou, jak je tomu u těch od Zbyňka Malinského, zato jsou to ale ty pravé české pohádky, které k Vánocům patří. Nechybí jim zajímavá zápletka, trocha kouzel a vítězí v nich dobro nad zlem. V čase vánočním určitě pohladí po duši a připomenou, že nikdy nic není tak zlé, jak se zdá. Ani surový Servác, kterému se kluci chtějí za jeho hrubosti pomstít, dokud nezjistí, že svou surovost hraje jen v manéži a domů chodí jako milující manžel a otec, který jen „hraje divadlo“, aby uživil svou rodinu.

Ale samozřejmě tu jsou i vánoční pohádky. Je to např. Panenka z vánočního stromku, v níž čokoládová figurka oživne, aby osamělé Emilce během svátků dělala společnost. Pohádka o pyšném koníkovi vypráví o tom, jak se namyšlený koník z hračkářství dostane jako dárek k nehodnému chlapci, který ho zničí a pohodí. Pokořený koníček se pak dostává k chudému chlapci a je rád, že přišel do dobrých rukou. A do třetice je to pohádka Podivná noc, v níž je hlavním hrdinou klučina Jan, kterého zlí pěstouni na Štědrý večer vyženou z domova, a on se díky vánočnímu kouzlu dostane k velkému pokladu.

[postlist id=186]

 

3. tip: Vánoční pohádky Zuzany PospíšilovéVánoční pohádky – Zuzana Pospíšilová

Přiznám se, že tenhle tip sem dávám spíš do počtu. Vánoční pohádky od Zuzany Pospíšilové se mi dostaly do ruky nedávno a kromě tří pohádek (z dvaceti) mě knížka nezaujala. Těmi třemi, které stojí za zmínku, jsou pohádka o tom, jak se stalo, že mají sněhové vločky takové krásné šaty, jak vodník zachraňoval kapříky z předvánočních trhů a o tom, jak tiskařský šotek málem zrušil Vánoce, když ze sazby kalendářů na příští rok odstranil vánoční svátky.

Jinak se jedná o pohádky velmi průměrné kvality, naprosto bez nápadu a zajímavé zápletky, jaké nakladatel bez obav vydá jen zavedenému autorovi. – Možná si teď říkáte, proč vám v tom případě knížku dávám jako tip. Protože se na její obsah dívám očima redaktorky literární agentury, jejímž úkolem je hledat literárně hodnotná díla. Jako recenzent ji ale doporučuji, protože pro děti určitý přínos mít může a rodičům třeba pomůže navodit příjemnou vánoční atmosféru.

 

A která je vaše nejoblíbenější knížka, po které v čase vánočním rádi sáhnete? Nemusí jít o pohádky. Podělte se, ať se obohatím o další literární zážitky 🙂

Pin It on Pinterest

Share This