Včera jsem odevzdala svou v pořadí už čtvrtou personalizovanou knížku (tedy zatím jen rukopis). Zároveň jsem zjistila, že ta předchozí, na níž jsem pracovala v lednu, už vyšla. Teď ještě čekám, až u téhož vydavatele vyjde knížka pohádek na dobrou noc. Na tu se obzvlášť těším, protože jsem na ní spolupracovala se spisovatelkou, svou kolegyní a kamarádkou Martinou Boučkovou.

Říkáte si, co to ta personalizovaná dětská knížka vlastně je? Je to ta, do jejíhož příběhu se dosazuje jméno, bydliště a další vlastnosti dítěte, pro které je určená. Rodiče, prarodiče nebo další příbuzní mohou nechat pro chlapce nebo dívku vytisknout knížku, ve které se stane hlavním hrdinou nebo hrdinkou a daný příběh prožívá se svým sourozencem nebo nejlepším kamarádem.

Osobní knížka – věnování

V poslední době je to celkem populární záležitost. Osobní knížky nabízí řada firem, ale co tak čtu v diskuzích na internetu, jejich kvalita se dost liší. Naše literární agentura spolupracuje s vydavatelstvím ELTISK manželů Urbánkových, kteří chtějí dělat osobní knížky pro děti jinak, hlavně tedy kvalitně. Proto nás před více než rokem oslovili s tím, že chtějí, aby jim texty pro knížky připravovali profesionálové, a jestli bychom jim mohli dodávat příběhy na klíč. A tak jsem ráda, že jsem se mohla stát jednou z těch, kteří tyto originální knížky tvoří.

Jak vzniká příběh

Tvorba osobního příběhu je specifická, a i když se to na první pohled nezdá, není to nic jednoduchého. Největší záludnost je v tom, že je celkem přesně daná osnova příběhu. To se může zdát jako výhoda – dostanu přesné zadání a píšu. Jenže tak jednoduché to není. Osnova je navržena podle určitého marketingového klíče, a hlavně s ohledem na ilustrace. Ilustrátor totiž nakladateli dodá krásné obrázky a nakladatel potřebuje, aby byl text ve shodě s nimi. Spisovatel tedy dostane zadání, že v příběhu se mají vyskytovat určitá zvířata, hlavní hrdinové se mají pohybovat na udaných místech, jíst konkrétní jídlo… Sestavit příběh tak, aby splňoval zadání, měl logický děj, byl pro děti zajímavý a nedělal dojem, že autor jen plácá do větru a opisuje výjevy z obrázků, je někdy náročné.

Pokud jde o knížky pro děti dejme tomu od dvou do pěti let, ilustrace hrají hlavní roli a kromě básniček, které do textů zapojujeme, hrají hlavní roli právě obrázky – přece jen děti v tomto věku vnímají hlavně je a průvodní text už spíš slouží k podpoře komunikace dítěte a rodiče (nebo někoho dalšího, kdo knížku předčítá). U starších dětí už příběh nabírá na důležitosti. Tady se nic nesmí podcenit. A zadání už se stává svazujícím.

Ukázka z osobní knihy

Abych vydavateli nekřivdila, musím podotknout, že ne vždy je zadání tak konkrétní a do určité míry dává prostor autorově fantazii. V posledním případě jsem kupříkladu měla napsat příběh tří dětí a čtyř zvířat (slona, žirafy, klokana a opice), která z neznámých důvodů změní barvu a děti s nimi putují po světě, aby zjistily, proč ke změně barvy došlo. Setkávají se s různými zvířaty a domorodci a ptají se jich na radu. Tady jsem třeba měla volnou ruku v tom, s jakými volně žijícími zvířaty se hrdinové setkají a taky v tom, jak se budou mezi jednotlivými kontinenty pohybovat. Docela mě pobavilo, když jsem v zadání četla větu: „Děti a zvířátka se mohou dopravovat letadlem, na loďce a podobně.“

To je fajn, jenže jak dostat zvíře typu slon nebo žirafa na loďku nebo do letadla? Řešila jsem tedy otázku, jak postavy rychle a jednoduše přesouvat mezi Evropou, Asií, Austrálií, a Severní a Jižní Amerikou.

Osobní knihy letí! Děti milují knížky, v nichž jsou hlavními hrdiny, říká vydavatelka Mirka Urbánková

Přečíst »

Nejlepší inspirací jsou samy děti. Tuhle zapeklitou otázku mi nakonec pomohla vyřešit asi šestiletá holčička, která stála na autobusové zastávce a hrála si s deštníkem – rozevírala ho a zavírala, točila si s ním… Jak jsem se na ni tak dívala, najednou mě to trklo – kouzelný deštník. U nakladatele se to setkalo s pozitivní odezvou, a tak teď budou děti a zvířátka cestovat po světě díky kouzelnému deštníku.

Potýkala jsem se ale například i s otázkou, jak udělat příběh napínavý a zajímavý. Na poměrně malém prostoru (zhruba 20 normostranách) jsem se snažila vytvořit zajímavé situace během setkání hlavních hrdinů se zvířaty, jichž bylo dohromady asi deset druhů. Snažila jsem se proto z každé situace vytěžit nejen nějaký děj, ale dát do něj i určité poučení – zrovna pro tento rukopis se docela hodila lehká environmentální tematika.

A tímto si dávám na čas pauzu od osobních knih, protože teď musím pro jiné nakladatelství dopracovat jednu pohádkovou knížku. Taky už se těším na listopad, až vyjde ta moje úplně první – vánoční. O tom ale víc na podzim, až to bude aktuální.

Prohlédněte si mnou napsané osobní knížky »

Mé další knížky pro děti si prohlédněte zde »