Metoda, která k nám přišla z Mexika, prý může během pár lekcí z úzkostlivého, nesebejistého nebo třeba agresivního dítěte udělat docela jiného človíčka. V čem spočívá a co si představit pod pojmem ‚duševní rozvoj‘ dětí, mi v rozhovoru prozradila Iva Jírovcová z Centra Světladíl.
Osobní rozvoj je žhavým tématem posledních let. Jenže se zaměřuje spíš na svět dospělých. Není divu. Vždyť spousta z nás pořád hledá nové cesty v kariérním postupu, v budování lepších vztahů, ke štěstí a úspěchu (pokud možno co nejschůdnější a zpevněné, žádné kopce, šutry a bláto). 😉
U dětí se tato problematika zatím moc neřeší. Více pozornosti se věnuje efektivním formám vzdělávání a rozvoji dovedností, což je sice dobře připraví do profesního, ale ne tak do osobního života. Takže stejně směřují k tomu, co děláme my dospělí – k nejistotě a nevíře v sebe sama a ke stresu z tlaku, který vyvíjí společnost zaměřená na dosahování výsledků.
Jediné, co se trochu blíží ‚osobnímu rozvoji‘ dětí, jsou současné výchovné metody, jež naštěstí v přístupu k potomkům volí čím dál víc uvědomělých rodičů, kteří chtějí do života připravit silné, sebevědomé a samostatné osobnosti. (Poznámka: Snad chápete, že nemyslím zrovna liberální výchovu, která dětem bere pevnou půdu pod nohama a jejich osobnost spíš degraduje. 😉 )
I tak se můžou objevit problémy, které vyvěrají hluboko z podvědomí – nízké sebevědomí, agrese, neschopnost začlenit se do kolektivu, problematický vztah s některým z rodičů nebo učitelů atp. Nezřídka s tím souvisí zdravotní problémy – to když se psychika začne podepisovat na fyzickém těle. A právě tyto problémy řeší do hloubky, rychle a účinně nová, osobnostně rozvojová (a dalo by se de facto říct i terapeutická) praxe, kterou zavádějí v pražském Centru Světladíl. Není to přitom metoda, která by cílila výhradně na děti. Její dosah je daleko širší a má přínos pro celou rodinu, potažmo i na společnost, která konkrétní dítko obklopuje.
Víc se tu rozepisovat nebudu. Oč jde, si poslechněte v nové epizodě podcastu Dary života.