302862056976104
Když jsem byla malá, chodíval k nám samozřejmě Mikuláš s andělem a čertem. Od rodičů a staršího bráchy jsem ale slýchala i o Barboře. Vždycky jsem ji chtěla vidět a každý rok čekala, že přijde, ale marně, až jednou…

Jakási vyšší moc vyslyšela mé nářky, že k nám Barbora nechodí a každý rok jen nechá na verandě za oknem punčochu s laskominami a jednou bramborou – to aby mi dala na srozuměnou, že jsem zas až tak hodná nebyla a mám co zlepšovat. Jenže mě punčocha s cukrlaty nestačila! Já chtěla Barborku vidět na vlastní oči.

A ona na příští rok přišla. To vám byl rachot. Byla u nás zrovna na návštěvě babička (děda se, jako na potvoru, někde zdržel), když v tom se ozvaly rány na dveře a v okamžiku už tu byla! Vypadalo to, jako kdyby přes sebe měla přehozené prostěradlo, ve kterém byly jen dírky na oči. Úplné strašidlo! V ruce měla metlu, kterou se po nás začala ohánět.

Spíš než nadšení, že konečně vidím Barboru, u mě tehdy převládla hysterie. Řvala jsem jak tele po odstavení, takže mě maminka chytla do náruče a Barbora, ta stará dobračka, mě nechala na pokoji a místo mě seřezala babičku a nějakou lupla i tátovi a mámě.

Jak rychle se objevila, tak rychle zase zmizela. Zůstaly po ní jen úlomky větviček z metličky.

Na svůj zážitek z dětství (první a zároveň poslední setkání s Barborou) s láskou vzpomínám každý rok v předvečer svátku svaté Barbory. Vzpomínku jsem zúročila i ve své knížce Bětka a Vojtíšek – Jak se těšili na Ježíška. V kapitolce věnované její návštěvě se spolu se svými dětmi můžete dočíst, kdo to odnesl nejvíc. Jak můžete vidět na obrázku výše (na krásné ilustraci Petry Šolcové), Barbora prohnala hlavně strejdu Rudlu.

 

Co takhle obnovit tradici?

Přiznám se, že do knížky jsem kapitolku o Barborce dala taky proto, že jsem si říkala, jak hezké by bylo, kdyby se o této tradici dozvědělo víc lidí, a došlo k její obnově. Ono těch svatých dříve chodilo po domech víc (třeba Ambrož, Lucie a další), ale nám už zůstal jen ten Mikuláš.

Ukázky z knížek

Ukázky z knížek

a objednávkový formulář

pro zájemce o knížky

s věnováním a podpisem autorky

najdete na

následující stránce ⇒

Tradice návštěvnic zahalených v bílém vychází z legendy o křesťanské mučednici Barboře, dceři pohanského kupce Dioskura. Když byl Dioskuros na cestách, Barbora se seznámila s křesťany. Uvěřila v Ježíše Krista a nechala se pokřtít. Když na to otec přišel, nechal Barboru mučit, aby z ní víru vyhnal. To se mu ale nepovedlo, a tak ji vlastní rukou sťal.

 

Na Barbořinu počest se pak dívky v předvečer jejího svátku oblékaly do bílých rouch symbolizujících nevinnost a čistotu, a (většinou ve třech) obcházely stavení s košíkem sladkostí a metlou, jíž z domovů vyháněly zlé síly.

Barborky tak nemusejí děti strašit jako čerti – můžou to být i laskavé paní, které s dětmi vlídně promluví a dají jim něco dobrého. Takovou Barboru zažil můj bratr – to když se role ujala místo dědy teta 🙂

 

Dovedete si představit, že byste ve své rodině tuhle tradici obnovili? Nebo už se tak stalo? Podělte se o svůj názor či zážitek v komentářích!

 

Foto: Ilustrace z knížky Bětka a Vojtíšek – Jak se těšili na Ježíška (Petra Šolcová), foto knížky Žaneta Fleknová

 

Anna Burdová

Anna Burdová

autorka

Je mi 34 let, ráda píšu, miluju zvířata a přírodu, knížky, svou práci a život – ani můj zrakový hendikep mi nebrání, abych si ho užívala ve všech jeho krásách. Přečíst si o tom můžete na mém blogu, nebo v mých knížkách, do kterých se snažím vnést všechno, co je mi milé. Nebo si o tom můžeme popovídat při autorském čtení či besedě. Více o mně ⇒

O Natálce, které se otočil svět vzhůru nohama

Příběh začíná v den Natálčiných osmých narozenin. Natálka ve třídě rozdává bonbóny a je nadšená z nenadálé přízně spolužáků, kteří ji jinak moc neberou… Číst dál ⇒

Osobní knížky: Děti milují příběhy, v nichž jsou hlavními hrdiny

Ještě před takovými deseti lety se mluvilo o tom, že děti málo čtou. Situace se naštěstí změnila a i mezi dětmi dnes najdete nemálo knihomilů. Lásce ke knihám přispívají i… Číst dál ⇒

Knížka, která dětem prozradí, kdo v přírodě čaruje

Mezi hlavními hrdiny najdete třeba nezbednou meluzínu, ozvěnu, která si dělá legraci z každého, kdo zavítá mezi její skály, ale taky panáčka Mrazíka, který se cítí jako nedoceněný umělec… Číst dál ⇒

Pin It on Pinterest

Share This